Nervový systém, nervová soustava, mozek, mícha

Nervová buňka, popis mozku, míchy, vegetativní nervový systém, nemoci nervové soustavy.

Podoba i fungování mozku je problematika složitá a stále se v ní máme my i odborníci čemu učit. Pokusíme se popisem nervové soustavy nastínit její základní podobu.

Nervový systém má za úkol řídit  tělo tak, aby jednotlivé části našeho těla spolu spolupracovaly. Například, chceme-li se pohybovat, musí při každém pohybu společně a v jeden okamžik spolupracovat mnoho svalů.

Pro své fungování potřebuje nervová soustava vápník, sodík, draslík, železo (pomáhá tvořit neurotransmitery), vit. B1 (spalování živin), vit. B12, antioxidanty.

Nervová buňka, neuron

Stejně jako je dům tvořen z cihel a malty, je základem nervové soustavy nervová buňka (neuron), která tvoří mozek, míchu i jednotlivé nervy.

Dnes pohlížíme na nervovou buňku jako na posla, nositele informací. Krásně je tento fenomén viditelný u malých dětí, které se teprve učí používat své nervy:
Rozhodnou se vzít do ruky hračku, mozek tedy vyšle přes míchu a nervy signál do daných svalů ruky, aby sevřely předmět, tím však tato úžasná spolupráce nekončí. Z receptorů v kůži, ze šlach i svalů letí zpět do mozku informace, že ruka předmět drží.

Kromě neuronů je nervová soustava složena z tzv. gliových buněk, které zajištují nervům živiny a ochranu.

Stavba a popis mozku, míchy

Všichni víme, že v hlavě máme mozek, z něho vede jakýsi kabel páteří jménem mícha, a z mozku i míchy vedou nějaké nervy.

Pojďme si popsat nervovou soustavu trochu lépe, jako příklad si můžeme představit počítačovou síť. Začneme od spodu, od míchy.

Mícha

Z míchy jdou ven i dovnitř nervy z celého těla. Prochází páteří a napojuje se na mozek.

Pokud si představíme, že jeden nerv je tvořen za sebou zapojenými nervovými buňkami, tedy jakýsi jeden drát, potom mícha je ohromným množstvím vedle sebe jsoucích drátů, které se různě kříží a propojují.

Nejen že mícha předává pokyny z mozku dál do nervů, ale ona sama dokáže některá zásadní rozhodnutí udělat sama - těmto rozhodnutím říkáme reflexy. Pokud se například dotkneme rozpálených kamen, letí impulz do míchy, kde je vyhodnocen a hned letí pokyn zpět do blízkých svalů aby ucukly. Že nás to pálí (práce mozku), si uvědomíme, až když už ucukneme rukou.

Mozkový kmen a mozeček

Mozkový kmen a mozeček jsou části pro nás laiky méně známé, protože na obrázcích je z velké části zastiňuje mozek koncový (velký).

Patří sem prodloužená mícha, most Varolův (napojující se na mozeček) a střední mozek.
Odsud jsou řízeny funkce bez našeho vědomí (tedy funkce, na které není třeba myslet a dějí se): srdeční činnost, dýchání, centrum polykání, sání, kašle, zvracení, slinění.

Úkolem mozečku je koordinace pohybů kosterních svalů. Jednoduše řečeno přesně diktuje povely pro jednotlivé svaly, jinak bychom nedokázali stát vzpřímeně, udržet rovnováhu.

Thalamus, hypothalamus, hypofýza

Thalamus přepojuje a třídí signály ze smyslových orgánů do koncového mozku a totéž dělá i se signály, které jdou z koncového mozku ke svalům.

Hypotalamus obsahuje centra pro vyvolání žízně, hladu, řízení teploty, instinkty. Tvoří se zde antidiuretický hormon (nazývaný též ADH, vazopresin, snižuje vylučování vody ledvinami), a oxytocin (stimuluje mateřské pudy u žen i mužů, vyvolává kontrakce dělohy při porodu a uvolňování mateřského mléka z prsu).

Hypofýza tvoří:

• růstový hormon (somatotropin, STH), stimuluje buňky těla k růstu
• thyreotropní hormon (TSH), stimuluje štítnou žlázu k tvorbě a uvolnění jejich hormonů
• adrenokortikotropní hormon (ACTH), stimuluje tvorbu kortikoidů v kůře nadledvin
• melanocyty stimulující hormon (MSH), zvyšuje tvorbu pigmentu melaninu v kůži
• folikuly stimulující hormon (FSH), stimuluje tvorbu vajíčka ve vaječnících u žen a spermií ve varlatech u mužů
• luteinizační hormon (LH), stimuluje ovulaci (uvolnění vajíčka z vaječníku), tvorbu pohlavních hormonů (estrogeny, progesteron a testosteron)
• prolaktin (PRL) stimulující růst mléčné žlázy v prsu a tvorbu mateřského mléka

Limbický systém

Je označován za centrum emocí, pudů, instinktů, sexuálního chování.

Koncový, velký mozek

Koncový mozek (též nazýván mozková kůra) zastává činnosti, které si uvědomujeme, vděčíme mu za svou paměť, vnímání, myšlení, rozhodování…

Všichni si jistě vybavíme jeho rozdělení na dvě hemisféry, také dělení na šedou hmotu mozkovou (těla nervových buněk) a bílou hmotu mozkovou (ocasy, výběžky nervových buněk).

Vegetativní nervový systém (VNS)

Vegetativní nervový systém (VNS), nazývaný také autonomní nervový systém (ANS) je, zjednodušeně řečeno, skupina nervů, kterou neřídíme vůlí, a která ovládá většinu pro život nepostradatelných funkcí:

Řídí naši srdeční činnost, roztažnost cév, dýchání, trávení (kromě žvýkání, polykání a vyprazdňování), hormonální regulace, metabolizmus, a mnoho dalších funkcí.

Vegetativní nervový systém se dělí na dva protichůdné, v rovnováze se nacházející systémy: sympatikus a parasympatikus.

Sympatikus

Sympatikus má za úkol vyburcovat naše tělo k akci, útoku, či útěku. Jako ideální přirovnání se hodí hladový lovec mamutů v době ledové, poklidně číhající v houští. V tom se u pasti objeví mamut a on musí okamžitě vyrazit na lov.

Okamžitě vyrazit však znamená silnou aktivaci sympatiku, tedy nervů, které během několika sekund zvýší srdeční frekvenci, sníží průtok krve vnitřními orgány (zúží jejich cévy) a naopak zvýší průtok svalem (tam cévy rozšíří), zrychlí dýchání, zlepší vidění na dálku (abychom mamuta trefili), vyplaví adrenalin (který nám řadu popsaných změn zintenzivní), sníží se naše vnímání bolesti (proto si získaná zranění uvědomíme až po boji).

Parasympatikus

Je-li mamut uloven, kmen konečně nestrádá hlady, žádná část z mamuta nepřijde na zmar. Nastává vláda parasympatiku. Můžeme jej charakterizovat jako odpočinek, regeneraci, tedy přesný opak sympatiku.

Parasympatikus naopak sníží srdeční frekvenci, omezí prokrvení svalů, raději zásobuje krví naše trávení, zklidní dech, atd. Udělá vše tak, abychom si v klidu vychutnali pokrm, nebo si zaslouženě lenošili. Ostatně, kdo z nás by chtěl, aby mu při jídle bušilo srdce a vzdouval se dech jako maratonci v cílové rovince.

Nemoci nervové soustavy, mozku a míchy

Bolest hlavy, migréna, motání hlavy, závrať, ztráta vědomí, mdloby, omdlévání, zánět mozkových blan, zánět mozku, otřes mozku, komoce mozková, cévní mozková příhoda, mrtvice mozku, neuropatie, porucha nervů, chronický únavový syndrom, epilepsie, padoucnice, stařecká skleróza, senilita, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, Touretteův syndrom.

(Informační zdroje stránky)